Pan Potenthot moc není na větší výlety, jen spíš na „pěší túry“. A to on rád se prochází i po louce. Vždy ho doprovází jeho kámoška kukačka Čučurietka.

Ve městě se právě konaly trhy. Tržnici tam měli uzeniny, zeleninu i kozí sýry a mléko. Právě tohle naštvalo pana uzenáře Ferdinanda, pejsek Ferda to taky vnímal a trápilo ho to.

Šel tedy do lesa k menší chatce, kde žije kočička Micka. Ta právě dopékala jahodový koláč z jahod, co jí natrhal Pan Potenthot k narozeninám. Ferda vyprávěl, že chce pomoct svému pánovy s obchodem, aby se mu lépe prodávalo. Jinak vše získají tržnice.

Zvířátka měla, ale problém. Nemohli mluvit s lidmi a jediný kdo mluví se zvířátky je Pan Potenthot. Tak šli za ním.

Rukoslav luštil své oblíbené křížovky. Micka a Ferda zatím vysvětlovali svůj plán a tak Rukoslav si vzal aktovku a do ní si dal klobásky s Vídeňskými párky a salám. A mířili do města. Cestou se stavili i ke Krtkovi. Ten jim dal Frytézu, Kráječ masa a grilovací rošty.

Ve městě nabídl panu Ferdinandovi pomoc a vzrůst příjmů. A i když neměl zdravotní průkaz, tak pan Ferdinand dovolil Rukoslavovu spolupráci.

Oba připravili nový jídelní lístek, který Ferdinandovo uzenářství nikdy nemělo a tam byly polévky, sekané a různé omáčky z masa. Mělo to, ale chybu a to takovou mrňavou, lidé k nim nešli a tak potřebovali reklamu. Ferda s Mickou šli pro pomoc k veverce Fifince a společně vykřikovali: „Oběd lidi! Najezte se za pouhou padesáti korunu!“

Lidé nevěřili…. Za malou chvilku si, ale všimli zajímavé vůně a přiběhli do tzv. restaurace. Rukoslav zatím slabě orestoval cibuli a přidal jí do masa, co dělal s brambory a celé to podusil pod pokličkou na pánvičce. Byla to jeho specialita, kterou nabídl hostům společně s gulášem.

Taky si vzpomněl na recept, který měl od svého známého hudebníka z Itálie, když byl na Půlnočním turné.

2. část

Recept dostal od Antonia Waghinnyho, který ho pojmenoval Waghinnyho buchtičky. Buchtičky měly ten vtip v tom, že se dali vždy 3×6 do středu pekáče a v teple trouby se roztáhly po celém pekáči. Všichni se najedli.

A ty Rukoslav nabídnul hostům k polévce, co udělal jako vedlejší jídlo k tomu hlavnímu. Všichni byli spokojení, najezení a napití a později se uchýlili buď na ubytovnu anebo s auty odjeli domů.

Pan Potenthot tedy zase dokázal, že dokáže někomu pomoct, je schopen vymyslet souvislé nápady. A umí uvařit jídlo tak dobré, že nakrmí i ty nejjemnější jazýčky.